7. října 2022
z Charity Strakonice
Naší výpravnou cestu za poznáním jednotlivých sociálních služeb Charity Strakonice zakončíme u osoby nejpovolanější, ředitelky Bc. Olgy Medlínové, DiS. Zeptáme se na službu, která dokáže přinést skutečný domov. Jmenuje se Dům klidného stáří sv. Anny a najdete ho v Sousedovicích.
Paní ředitelko, vy jste s Charitou Strakonice spojena od samého začátku. Jak dlouhá je to vlastně doba?
Ve Strakonicích jsme Charitu zakládali v březnu 1999. Ředitelkou jsem od ledna 2000. Začínali jsme s osobní asistencí a odbornou sociální poradnou. Ostatní služby jsme rozvíjeli postupně později.
Byl i Dům klidného stáří sv. Anny zřízen se vznikem Charity Strakonice?
Ne. Nápad postavit charitní domov vznikl v době, kdy jsme poskytovali aktivizační činnosti seniorům v domově ve Štěkni. Viděla jsem tolik možností, co by se se seniory dalo dělat, ale zde k tomu nebyly podmínky. A tak jsem se rozhodla udělat vše pro to, abychom postavili domov rodinného typu, kde prvním obyvatelem bude pes, a kde se budou seniorům plnit i ta nejbláhovější přání. Tři roky jsem sháněla peníze s vydatnou pomocí Diecézní charity České Budějovice. Stavět jsme začali v únoru 2003 a první obyvatelé se sem stěhovali 24.5.2004. Vítala jsem je v ruce se štěnětem retrívra.
Jak byste tento domov popsala?
Jako šťastný domov plný radosti, zpěvu a pestrých barev života. Jsme tady rodina – obyvatelé a zaměstnanci. Dobře se známe a máme se rádi. Snažíme se udělat pro naše obyvatele maximum, aby se zde cítili spokojeně, v bezpečí, a aby zde prožívali smysluplně naplněný čas činnostmi, které jim přinášejí radost. Kdybych měla definovat pojem domov, řekla bych, že sem patří: láska, soudržnost, pocit bezpečí, podpora, svoboda rozhodování, úcta jednoho ke druhému, společně prožívaná radost a pomocná ruka ve chvíli, kdy ji potřebuji. To vše zde našim obyvatelům poskytujeme.
Je vidět, že pro svou práci žijete. To je asi nejkrásnější možnost, která člověka může potkat. Je něco, co byste nám ještě chtěla říct na závěr?
Za dobu práce v Charitě jsem poznala spoustu skvělých a obětavých lidí. Za to jsem vděčná a všem děkuji. Také jsem poznala, že nikdo z nás nemůže spasit svět, ale každý může pomoci tomu, aby byl lepší. Stačí mít rád lidi a vážit si každého člověka, umět se usmát a obejmout, vzít za ruku, říci hezké slovo a spolknou a nevyřknout to, co by mohlo druhému ublížit. Člověk nemusí pracovat v Charitě, aby pomáhal druhým. Pokud věří v lásku a umí ji rozdávat i přijímat, činí velké věci.
Děkujeme za Vaše odpovědi, paní ředitelko, a přejeme, ať jsou všichni v Domu klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích šťastni.
