31. května 2026 z Charity Strakonice

Odchází s úsměvem a vděčností. Příběh ženy, která zasvětila život druhým

Když se dnes ohlíží za svou profesní cestou, vidí před sebou roky plné práce, odhodlání i silných lidských okamžiků. Ne vždy byla tato cesta jednoduchá, ale jedno ví jistě. Měla smysl.

Olga Medlínová spojila svůj život s pomocí druhým na více než čtvrt století. Její začátky přitom nebyly v sociálních službách. Pracovala v novinách a věnovala se tématům, která se dotýkala lidských osudů. Postupně ji ale právě tato oblast přivedla k rozhodnutí, které změnilo celý její život. Opustila jistotu a vydala se na cestu, která tehdy neměla jasné obrysy.

Začátky byly skromné a plné nejistoty. Chyběly finance, zkušenosti i zázemí. Byla tu ale silná vůle něco změnit a přesvědčení, že pomoc druhým má smysl. Budování služeb probíhalo doslova za pochodu. Mezi projekty, jednáními i každodenní prací s lidmi.

Nejtěžší nebyla samotná práce, ale překonávání nedůvěry a nepochopení. Přesto nikdy nerezignovala. I ve chvílích, kdy přicházely pochybnosti, ji vždy znovu postavila na nohy myšlenka, proč to všechno dělá. Kvůli lidem, kteří její pomoc potřebují.

Postupně se její vize začala naplňovat. Nevytvářela jen služby, ale prostor, kde mají lidé pocit domova. Místo, kde péče není jen povinnost, ale přirozená součást lidského vztahu. Právě tak vznikl Dům klidného stáří v Sousedovicích. Místo, kde zní smích, kde se zpívá a kde člověk může zůstat sám sebou až do konce svého života.

Velkou roli na této cestě sehrál tým lidí kolem ní. Zaměstnanci, kteří svou práci dělají s nasazením a lidskostí, byli podle jejích slov vždy tím největším pilířem. Bez nich by nic z toho nevzniklo.

Silné okamžiky přinášely i příběhy klientů. Jedna ze vzpomínek, která v ní zůstala, patří bývalé baletce. Křehké ženě s vnitřní silou, která milovala zpívání a drobné radosti každodenního života. Jednoho dne odešla tiše, a s úsměvem. Právě tyto chvíle utvrzovaly Olgu Medlínovou v tom, jak důležité je, aby lidé mohli prožít závěr života důstojně, v klidu a mezi těmi, kterým na nich záleží.

Při loučení nezapomněla ani ona poděkovat svým kolegům. Se zaměstnanci se rozloučila samostatně, v klidné atmosféře, kde pro ně připravila malé občerstvení. Společně zavzpomínali na roky práce, na překážky, které museli překonat, i na radosti, které sdíleli. Bylo to setkání plné emocí a upřímnosti.

Velmi silné bylo i její loučení s obyvateli domova, které proběhlo včera. Připravili jí překvapení v podobě videa složeného z jejich medailonků. Odpovídali v něm na otázky, vzpomínali a především jí přáli do další etapy života. Pro Olgu Medlínovou to byl jeden z nejdojemnějších okamžiků celé její kariéry.

Její odchod do důchodu není jen uzavřením jedné životní kapitoly. Je především připomínkou toho, co se podařilo vybudovat. Organizace, která pomáhá stovkám lidí, stojí na hodnotách, které do ní vložila, na lidskosti, respektu a skutečném zájmu o druhé.

Za své celoživotní dílo sklízí zasloužené poděkování. Ona sama jej přijímá s pokorou. Věří, že vše, co se podařilo vytvořit, bude pokračovat dál a ve stejném duchu, který vtiskla celé své práci.

Od 1. června 2026 převezme vedení Charity Strakonice nová paní ředitelka Jana Bolinová, která bude pokračovat v nastavené cestě a dále rozvíjet vše, co bylo během let vybudováno.

Odchází s pocitem naplnění. S vědomím, že za sebou zanechává něco, co má hluboký smysl.

A především - odchází s úsměvem.